X, Y, Z — máte jasno v generacích?

Mileniálové, baby boomers, generace X a Z. Do jedné z nich určitě patříte, aniž byste třeba věděli, jak se zrovna ta vaše jmenuje.

Abyste se mohli na večírku správně zapojit do fundovaných generačních debat, přinášíme malý přehled.

Jasně, asi jen hrstka z vás se může považovat za odborníky na demografii, což je věda, která dala světu všechna tahle pojmenování. Původně profesní žargon se ale trochu utrhl ze řetězu, a tak různými označeními generací dnes operuje kdekdo.

Jak to s nimi tedy je?

Generace můžeme rozdělit zhruba takto:

• baby boomers narozeni mezi roky 1946 a 1964,
• generace X narozená od roku 1965 do roku 1979,
• generace Y s roky narození 1980 až 1997
• a generace Z narozená po roce 1997.

Generaci Y, pro niž se vžilo pojmenování mileniálové, odborníci ještě dělí na dvě podskupiny, Y.1 a Y.2. Je to nutné, protože tato generace má velké rozpětí a dvě podskupiny se nacházejí ve zcela odlišných fázích života. Mladší se teprve rozkoukávají, získávají zkušenosti, budují kariéru a začínají vydělávat. Starší části táhne na čtyřicet, jsou v životě zaběhnutí, mají děti a hypotéky.

Proč písmena?

Všechno spustila generace X, tedy lidé narozeni zhruba mezi roky 1965 a 1979. Předchozí generace byli baby boomers, narozeni po válce a užívající si znovu nalezenou prosperitu, proto ten „baby boom“.

Jenže ti, kdo přišli po nich, neměli jasný kulturní identifikátor. Vlastně už z označení této generace je to vidět — prostě iks, chybí jakýkoliv charakteristický znak. A písmeno X se prostě ujalo, vžilo.

No a pak to šlo logicky podle abecedy. Následovala generace Y narozená 1980–1997 (plus minus nějaký ten rok, nikdy tu nejde o rigidně dané ohraničení). Termín mileniálové (anglicky Millennials) se nejvíc připisuje Neilu Howeovi, americkému spisovateli, historikovi a poradci, jenž se proslavil společně s Williamem Straussem pracemi o generační sociologii. Tito dva termín prvně použili v roce 1989, kdy se blížící příchod nového tisíciletí začínal víc a víc drát do všeobecného povědomí.

Generace Z označuje lidi narozené už v novém tisíciletí, ačkoli tento termín se ještě tak úplně nevžil. A co dál? Vypadá to totiž, že sociologům tak trochu dochází abeceda. Začínají se proto objevovat termíny jako Gen Tech, postmileniálové, iGenerace nebo Gen Y-Fi.

Baby boomers

Lidi narozené mezi roky 1946 a 1964 můžeme charakterizovat jako konzumenty tradičních médií (televize, rádio, časopisy a noviny), ačkoliv překvapivé množství z nich má facebookový účet. Co se financí týká, veškeré transakce raději provádějí v pobočkách bank. Charakterizuje je poválečný optimismus, studená válka a hnutí hippies.

Generace X

Typické bylo, že jako děti se po škole vraceli do prázdných domovů, protože jejich rodiče byli v práci. Vyrůstali tak na MTV, s nadsázkou řečeno. I tato generace čte noviny a časopisy a sleduje televizi. Už je ale daleko víc online a tráví hodiny na Facebooku. Díky počítačové gramotnosti si finance spravují přes internet, stále ale rádi chodí i do bank. Ovlivňoval je konec komunismu a studené války, nástup osobních počítačů a také pocit ztracenosti mezi dvěma dominantními generacemi. Mají rodinu a vychovávají děti, splácejí studentské úvěry a hypotéky a starají se o své stárnoucí rodiče. Jsou na ně kladeny vysoké pracovní a finanční nároky. Rádi si věci dělají po svém a za důležité považují uvolněné a přátelské pracovní prostředí. Většina souhlasí s tvrzením, že „tvrdá práce je motorem k posunu vpřed“.

Generace Y

Technicky a počítačově vyspělá generace, s velkými ambicemi, milující změny. Hravě dokážou dělat víc online věcí najednou a jsou propojeni s celým světem — což je následek toho, že se v digitálním světě pohybují od raného věku. Tento přístup ke světu je činí rasově a etnicky mnohem liberálnějšími; rádi přiloží ruku k dílu, dobře se s nimi spolupracuje. Vyzbrojeni chytrými telefony, tablety a notebooky jsou připojeni 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Díky tomu je klasické marketingové triky moc nevzrušují: viděli a zažili toho hodně a nenechají se jen tak oblafnout. Koukají sice také na televizi, jasně u nich ale vede Netflix a další streamovací služby.

Mají podnikatelského ducha a tah, ostatně řada z nich uspěla s podnikáním už v prvním čtvrtstoletí svého života. V zaměstnání nemají problém na jednom místě zůstat jen rok či dva a pak se přesunout jinam, kde to považují za lepší. Požadují smysluplnou práci a vyvážený pracovní a osobní život, který je hodně orientovaný na rodinu.

Generace Z

Průměrný „zetkař“ dostal první mobil v deseti letech. Řada z nich vyrůstala s mobilem či tabletem svých rodičů, v totálně propojeném světě. Preferovaný způsob komunikace: chytrý telefon. V průměru si jím obličej osvětlují tři hodiny denně.

Finančně jsou umírněnější, neboť viděli, jak generace předchozí v této oblasti často zápasila. Snaží se nezadlužovat se a dávají přednost debetním kartám před kreditkami. Polovina z nich nebyla v bance přes čtvrt roku.

Mají rádi rozmanitost a berou ji jako normu. Vyrůstali a vyrůstají ve školství daleko víc otevřeném integraci, problémy řeší jako tým a všechny lidi považují za sobě rovné. Jsou aktivní, nechtějí si jen tak sednout a koukat se, nýbrž vzít otěže do vlastních rukou: počínaje mediálním obsahem, který konzumují, přes cíle dovolených až po to, co se uvaří k večeři. Milují video na internetu víc než televizi a kino. Snapchat, Instagram, Facebook, youtuberské celebrity… však víte.

Je to zajímavý mix, že? Právě totiž zažíváme dobu, kde se generace Y střetává se svými staršími „X“ rodiči a zároveň do toho vstupují kompletně digitální „zetka“. Někdy je to pěkná třenice — znáte to z vlastní zkušenosti? Podělte se v diskusi!