05.10.2011
Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Ve skutečnosti jim doopravdy rozumí, resp. to s nimi umí jen 21 %. Se 79 % obyvatel se základními, případně špatnými finančními znalostmi tak Češi na světovém žebříčku skončili v nejhorší trojce. Vyplynulo to z mezinárodní studie ING Pojišťovny provedené ve 12 zemích Ameriky, Evropy a Asie.
Finance mají Češi podle svých slov pod kontrolou, zcela jistí si s jejich nakládáním ale nejsou. Největší problémy jim přitom činí spoření a úvěry. „Správně si spočítat úroky ve finančním testu dokázalo jen 43 % Čechů, přitom se jedná o základní finanční produkt, ke kterému stačí znalost malé násobilky,“ uvedla k výsledkům generální ředitelka ING Pojišťovny ČR/SR Renata Mrázová. V otázkách ohledně úvěrů si pak správně vedlo 46 % respondentů. „Z úvěrů máme strach a těžko si připouštíme neschopnost postarat se sám o sebe a potřebu ostatních. Často se proto podrobnými podmínkami úvěru či půjčky ani nezabýváme,“ doplnila Renata Mrázová.
I když se Češi považují za relativně zdatné finančníky, realita tomu neodpovídá. Ve srovnání s 12 národy Evropy, Ameriky i Asie skončili až na 10. místě. Hůře si vedli jen Mexičané (s pouhými 19 % respondenty s vyšší finanční vzdělaností) a Slováci (12 %). Naopak nejlépe se ve financích orientují Japonci (44 %), Indové (40 %) a Korejci (37 %).
Ve srovnání muži vs. ženy v Čechách jednoznačně vítězí silné pohlaví – mezi lidmi, kteří v testu dosáhli výborných znalostí, byly ¾ mužů. A třeba u našich slovenských sousedů kategorii „výborné finanční vzdělání“ ovládli zcela muži, ženy se do této kategorie neprobojovaly vůbec. Mezigenerační „souboj“ vyhrála věková skupina 20–34 let, 44 % respondentů, kteří dosáhli výborných znalostí, bylo ve věku 20 až 34 let. A ekonomické vzdělání? Ani to není podle studie zárukou finančního know-how – lidé znalí ekonomie tvořili více než pětinu nejhůře finančně vzdělaných respondentů.
Téměř ¾ českých domácností si vedou rozpočet či přehled o příjmech a výdajích domácnosti a stanovený cíl dodrží každý měsíc přibližně 67 % z nich. Nejvíce utrácíme za potraviny a domácnost, které pohltí asi dvě třetiny prostředků, nejmenší díl z rozpočtu (6 %) jde na zábavu. Své účty platí včas 78 % Čechů, na rozdíl např. od Mexičanů, kteří si s nimi hlavu příliš nelámou a platí je jen v 63 %.
„Podle průzkumu mají finanční rezervu ¾ Čechů, polovina by s penězi vyžila 3 a více měsíců. Tato tendence je zřejmě důsledkem krize, která nás přiměla šetřit a myslet i na horší časy,“ doplnila Renata Mrázová. A jak bychom reagovali v případě snížení příjmů do rodinného rozpočtu? Při nenadálých událostech by 72 % Čechů snížilo své výdaje, přičemž nejčastěji bylo zmiňováno vypuštění dovolené (62 % by nejelo na dovolenou). Půjčku by překvapivě využila jen 4 %. Zato za slovenskými hranicemi by po půjčce sáhli v 18 % případů a kromě omezení výdajů (68 %) by třetina Slováků utratila dosavadní úspory.