Měsíční péče o dítě: finanční hrozba pro většinu domácností v Pardubickém kraji

Je-li třeba s nemocným nebo zraněným dítětem zůstat doma, pouze necelá polovina rodičů volí tzv. ošetřovačku (OČR). „Výše ošetřovného vypláceného státem odpovídá výpočtu nemocenské a je vypláceno jen po dobu devíti dní – není tudíž finančně příliš výhodné a ne vždy odpovídá potřebné době pro ošetřování dítěte. I proto volí řada rodin alternativní možnosti domácí péče o dítě,“ uvádí Helena Lazosová, marketingová ředitelka ING Životní pojišťovny ČR a SR. Pokud je nutné o dítě pečovat delší dobu, zůstává ve třetině případů s dítětem doma někdo z rodiny střídavě tak, aby nedošlo k absenci v zaměstnání. Pokud si totiž rodiče berou dovolenou nebo neplacené volno, dochází buď k částečnému, nebo úplnému výpadku příjmu.

Starat se o nemocné dítě působí řadě rodičů značné komplikace
Asi třetina rodičů je proti výpadku příjmu zabezpečena pomocí pojištění, další čtvrtina spoléhá na úspory a finanční rezervu. Méně než desetina domácností pak počítá s pomocí rodiny – ať již formou půjčky nebo hlídání. Přestože se podle průzkumu rodiče obávají více závažných onemocnění než úrazu svého potomka, v otázce sjednávání pojištění je situaci opačná. Pojištění přímo pro děti má podle průzkumu v Česku sjednáno pro případ úrazu 60 % rodičů, pro případ závažných onemocnění jen necelá třetina.

„Vzhledem k frekvenci, s jakou se rodiče u svých potomků setkávají s nemocí či úrazem, je překvapivé, že třetina z nich není pro případ nutnosti dlouhodobější péče o potomka nijak zabezpečena,“ komentuje výsledky průzkumu Helena Lazosová. Dvěma třetinám českých domácností by přitom již měsíční péče o nemocné nebo zraněné dítě ovlivnila významně (ČR – 25 %, na Pardubicku 29 %) nebo alespoň dočasně (ČR – 42 %, na Pardubicku 44 %) rodinný rozpočet. Pouhým 13 % rodičů by ani delší výpadek příjmu z důvodu domácí péče o dítě hospodaření domácnosti neovlivnil.

Prevence má mnoho podob, rodiče jsou ale skeptičtí
Na jednoho dětského pacienta v posledních letech připadá průměrně 6 lékařských ošetření ročně. Podle rodičů byla v minulosti již polovina dětí hospitalizována v nemocnici. „Polovina hospitalizací je sice kratší než jeden týden, ale s pobytem v nemocnici je následně často spojená nutnost domácí rekonvalescence či doléčení,“ uvedla MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice. Vážným onemocněním svých potomků se rodiče brání nejčastěji důrazem na zdravý životní styl a návštěvou preventivních prohlídek. Třetina z nich je ale skeptická a myslí si, že onemocnění dítěte předcházet nelze. „Důraz na základní prevenci je zásadní – každoročně přibývá například dětí trpících obezitou, jejichž počet se od poloviny 90. let ztrojnásobil. Proti řadě infekčních onemocnění se lze účinně očkovat, některým závažným onemocněním ale s jistotou předcházet nelze, ať již kvůli způsobu přenosu, nebo dědičným dispozicím,“ doplňuje MUDr. Zuzana Vančíková, CSc. Mezi nejčastější dětská onemocnění vyžadující ambulantní péči patří nemoci dýchací soustavy, jejichž výskyt v Pardubickém kraji (12,8 % u dětí a 17,1 % u dorostu) dokonce překonává celorepublikový průměr. Dalšími frekventovanými jsou pak onemocnění nervové soustavy včetně poruch zraku a sluchu či dětské mozkové obrny.

Počet vybraných onemocnění na 1 000 pacientů

*Legenda: červená značí vyšší výskyt ve srovnání s celorepublikovým průměrem, zelená nižší, bílá totožný (zdroj: ÚZIS 2012)

Modelová situace*

Klíšťová encefalitida může zamávat s rodinnými financemi
U dívky ve věku 5 let byla diagnostikována středně těžká klíšťová encefalitida. 3 týdny byla hospitalizována a pak ještě probíhala 10týdenní domácí rekonvalescence. Po celou dobu nemohla navštěvovat mateřskou školu. Matka byla s nemocnou dívkou nejdříve v nemocnici a pak i doma. V práci tedy absentovala 13 týdnů (65 pracovních dní). Vzhledem k tomu, že tzv. ošetřovné od státu mohla čerpat jen 9 kalendářních dní, musela si na zbývající období vzít neplacené volno. Při hrubém příjmu ve výši 30 000 Kč měsíčně, tak matka přišla celkem o 76 265 Kč (mzda + zdravotní pojištění za dny neplaceného volna). Příběh má naštěstí dobrý konec. Protože mělo dítě sjednáno připojištění pro případ závažného onemocnění, kam u ING Pojišťovny spadá i diagnóza klíšťové encefalitidy, dostala matka výplatu pojistného plnění ve výši 30 % ze sjednané pojistné částky (400 000 Kč), tj. 120 000 Kč. Z finančního hlediska byl matce plně kompenzován ušlý zisk. Ve výsledku je dokonce v plusu o 43 736 Kč.

*jde o případ středně těžké klíšťové encefalitidy, výše vyplaceného pojistného plnění je spočítána pro produkt Připojištění pro případ závažných onemocnění dětí (CZV2) od ING Životní pojišťovny. Výše ošetřovného byla spočítána dle http://kalkulacka.org/osetrovne-2014/#kalkulacka.

O průzkumu
Průzkum pro ING Pojišťovnu realizovala společnost STEM/MARK. Sběr dat proběhl v České republice v březnu 2014 formou kvantitativního online výzkumu na vzorku 1 400 respondentů ve věku 18–65 let (podmínka: rodiče, kteří mají v domácnosti alespoň jedno dítě do 18 let). Tisková zpráva dále obsahuje data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.