Práci, nebo život? Češi hledají zlatou střední cestu

Zdraví a rodina jsou nejdůležitější věci v životě Čechů, třetí v pořadí důležitosti se umístil domov – budování a udržování všeho, co ho tvoří. Práce následuje na čtvrtém místě, ale zároveň má silný vliv na všechny příčky nad ní. Přinejmenším v rovině času, který lidem po splnění povinností zbývá, aby o vše důležité ve svém životě pečovali. Vyplývá to z odpovědí pěti set Čechů dotázaných v loňském roce v rámci výzkumného a diskusního projektu NN Životní pojišťovny „Cena života“.

Češi mají svoji práci rádi. Spokojenost se zaměstnáním vyjádřilo 75 % lidí. Ještě více to platí u podnikatelů, kteří mluvili o spokojenosti se svou prací dokonce v 82 % odpovědí. Rozhodují ale i peníze, spokojenost se současným zaměstnáním totiž klesá spolu s příjmy, lidé z domácností s příjmem do 20 tisíc čistého jsou s prací spokojeni jen ze 60 %.

„Zatímco lidé s nízkými příjmy jsou mnohdy ochotni kvůli osobnímu životu pracovat méně (dvojnásob to v průzkumu říkají ženy), u podnikatelů a domácností s vyššími příjmy jsme častěji slyšeli, že pracují i na úkor osobního života. Práce lidem navíc často zasahuje i do volného času a bere jim tak prostor pro péči o sebe, rodinu i domov, které považují za trojici nejdůležitějších věcí v životě,“ dává k zamyšlení Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.

Tři čtvrtiny reprezentativního vzorku české populace si zároveň dobře uvědomují, že to, jak pracují, přímo ovlivňuje i to nejcennější, co v životě mají – zdraví. O vlivu práce na zdraví jsou více přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním, ale nepochybují o něm ani lidé se vzděláním základním. Žádnou spojitost mezi pracovním vytížením a zdravotním stavem vidí pouze 5 % dotázaných.

„Paradoxem je, že jedním z motivů, proč lidé tolik pracují, je právě strach z toho, že by jim mohlo zdraví vypovědět službu a oni by tak neměli dostatečně našetřeno na pravidelné výdaje v průběhu léčby. Skloňují se přitom obavy nejen o splátky hypotéky na bydlení, ale úvěrů všeho druhu,” uvádí dále Michal Korejs.

Obvykle doporučovaná finanční rezerva na úrovni výdajů domácnosti alespoň za tři měsíce přitom není nejlepším lékem na klid. „Riziko pracovní neschopnosti často našetřená finanční rezerva pomůže pokrýt jen krátkodobě. V dlouhodobém horizontu je vhodné kvalitně nastavené rizikové životní pojištění, které myslí na závažné nemoci i všechny stupně invalidity či ztrátu soběstačnosti, aby se lidé těchto zákrut života nemuseli obávat a mohli žít svůj život naplno,“ radí Michal Korejs.

Work-life balance v roce 2020

Lidé po celém světě a v naprosté většině profesí byli v loňském roce vládními opatřeními donuceni přehodnotit to jak, kde a kolik pracují. V průzkumu NN Životní pojišťovny se 42 % Čechů nechalo slyšet, že úspěšně udržují rovnováhu mezi prací a osobním životem. Častěji jsou to muži ve středním věku, vysokoškolsky vzdělaní lidé a lidé z domácností s nejvyššími příjmy. Necelá čtvrtina dotázaných přiznává, že se jim i přes veškerou snahu tuto křehkou rovnováhu najít stále nedaří – nejčastěji lidé do 35 let věku a se základním vzděláním.