20.08.2024
Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Průměrný věk, kterého se Češi dožívají, se prodlužuje. A tak zatímco dnes je ve starobním důchodu zhruba pětina obyvatel, v roce 2050 by si zaslouženého odpočinku měla užívat, dle prognóz Českého statistického úřadu, už celá třetina z nás. S tím se však pojí obava o dlouhodobé finanční zajištění. Nejistotu v tomto směru dnes pociťují více než dvě třetiny Čechů. Jak se na penzi dobře připravit? Mezinárodní průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti nabízí zjištění, která mohou pomoci lidem si přibývající léta více užít.
Máme se těšit na důchod? Průzkum NN, který posbíral názory téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa včetně Česka ve věku od 18 do 79 let ukazuje, že ano. 66 % českých důchodců si penzi užívá. Jsme tak zhruba v polovině pomyslného mezinárodního spektra – nejvíce spokojených důchodců je v Nizozemsku (80 %), nejméně v Turecku (49 %).
Zdroj: průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti (2024, 11,6 tisíce respondentů)
Čeští důchodci ale mnohdy jedním dechem dodávají, že se potýkají se značnými finančními problémy. Významný pokles příjmů pocítilo 57 % respondentů. Pouze čtvrtina (27 %) soudí, že se jim po odchodu do důchodu vede finančně lépe, než očekávali.
Pro lidi, kteří jsou ve věku nad 45 let a pracují, je představa ideálního důchodu nejčastěji spojena s obdobím odpočinku a času, ve kterém budou moct dělat už jen to, co sami chtějí. Zásadním strašákem je pro ně ale finanční příprava na stáří. Mnozí totiž nemají jasno v tom, kolik na pohodlný důchod potřebují peněz a jakou částku by si tedy měli pravidelně spořit.
Pouze 32 % dotázaných Čechů se nebojí o své dlouhodobé finanční zabezpečení, i kdyby měli žít až do stovky. To je druhý nejhorší výsledek ze všech 11 zemí, hned za obvykle pesimistickými Japonci, kteří už mají s dlouhověkostí své zkušenosti. Nejvíce naopak své finanční připravenosti na život až do stovky věří Nizozemci (57 %), Rumuni (52 %) a Španělé (45 %).
„Úzkost lidí z ‚přežití vlastních finančních prostředků‘ jasně odráží naléhavou potřebu lepšího finančního vzdělávání a vedení k plánování odchodu do důchodu. Klíčové je myslet na zajištění velkých životních rizik a finanční stabilitu po celou dobu života,“ poukazuje na ožehavé téma zodpovědné přípravy na spokojené stáří Michal Korejs, ředitel produktu a underwritingu NN Životní pojišťovny.
Značná finanční zranitelnost Čechů tkví v úsporách. Jen třetina Čechů s jistotou říká, že by zvládla velký neočekávaný výdaj, a 31 % dotázaných na konci měsíce zbývají na účtu nějaké peníze. Pouze 19 % má úspory na 3 až 6 měsíců, 16 % na 6 až 12 měsíců a 22 % by bez příjmu vyžilo déle než 12 měsíců. Nulové finanční rezervy přiznává 17 % respondentů a 21 % by z naspořených peněz vydrželo fungovat méně než 3 měsíce.
„Mnoho lidí si bohužel neuvědomuje, že vedle rozbité lednice či auta nás s přibývajícím věkem může pozlobit i zdraví – ať už naše, nebo nějakého blízkého člena rodiny. Například ztráta soběstačnosti, která postihuje nejméně každého třetího Čecha do 85 let, pak představuje velkou finanční zátěž. Zvlášť v dnešní době, kdy je domácí péče velmi nákladná a nelze se spoléhat jen na příspěvky od státu. Vedle spoření na důchod či životního pojištění nás proto velmi těší letošní výrazný nárůst zájmu o naše pojištění dlouhodobé péče s doživotní výplatou, které v případě nesoběstačnosti zajistí důstojné stáří bez hrozby finančních problémů nebo závislosti výhradně na blízkých. A díky daňově zvýhodněnému pojistnému lze navíc ušetřit i na daních,“ vysvětluje Korejs.
V případě přiznání těžké nebo úplné závislosti na péči, nebo také ztráty soběstačnosti III. nebo IV. stupně, začne pojišťovna klientovi vyplácet měsíční rentu, a to až do konce života pojištěného. Pojistné plnění je vypláceno bez ohledu na to, zda žije klient doma, nebo v pečovatelském zařízení. Toto rozhodnutí je zcela na něm.
„Naše pojištění je zcela flexibilní a dává klientovi na výběr, jak s prostředky naloží. V případě pojistného plnění si podle svých potřeb může vybrat, zda peníze použije na domácí péči a podporu pečujícího člena domácnosti při jeho omezených příjmech, či na pobytové zařízení. V ČR stále platí, že péče ze strany osob blízkých v přirozeném domácím prostředí převládá – představuje více než dvě třetiny případů,“ říká ředitel produktu a underwritingu NN Životní pojišťovny.
Rizika spojená se ztrátou soběstačnosti si uvědomuje i český stát. V rámci letošní novely zákona o daních z příjmů proto podpořil pojištění dlouhodobé péče s doživotní výplatou. Nově je tak díky platbě tohoto typu pojištění možné odečíst si z daňového základu až 48 tisíc korun ročně. Do daňového odpočtu se přitom počítá nejen pojištění dlouhodobé péče pro samotného plátce, ale i pro jeho rodinu a blízké. Na pojištění velkých životních rizik, včetně rizika nesoběstačnosti, navíc mohou daňově zvýhodněnou firmou přispívat i zaměstnavatelé.