5 + 1 nejromantičtějších zřícenin a hradů v ČR

Léto je v plném proudu a s ním i období výletů do přírody i za památkami. My vám nabídneme obojí – ukážeme vám působivé pamětníky minulosti obklopené krásnou krajinou, která láká k toulkám ve dvou.

Zřícenin a hradů je u nás nepřeberně. Zkusili jsme pro vás vybrat ty, které nemají jen historickou hodnotu, ale nabízí i krásné výletní trasy, vyhlídky a romantická zákoutí. A nakonec nabídneme i trochu strašení navíc…

Házmburk

Začínáme nedaleko Prahy, kousek od Libochovic. Pokud se podíváte na fotografie hradu, budete mít pocit, že jsou spíše z italského Toskánska. Dominují mu dvě štíhlé věže na holém vrcholku jinak lesnatého kopce. Jde o jednu z nejpůsobivějších a také nejelegantnějších hradních siluet u nás. Od půlky 14. století byl Házmburk po dvě stovky let sídlem mocného rodu Zajíců z Hazmburka. Patřil k nejpevnějším hradům u nás a byl považován za nedobytný. A to zcela oprávněně – vylámal si na něm zuby i sám Jan Žižka z Trocnova. Není se co divit. Zdi okrouhlé Černé věže, která jinak působí štíhlým a vznosným dojmem, byly dva metry tlusté.

V 19. století začaly trosky hradu rozněcovat fantazii i takových velikánů, jako byl Karel Hynek Mácha nebo Svatopluk Čech. Proto se na něm bude určitě líbit i vám. Je tu navíc ještě jedna podobnost s Toskánskem – i Házmburk se nachází uprostřed litoměřické vinařské oblasti, takže návštěvu hradu můžete zakončit romantickou procházkou mezi vinicemi a večer třeba posezením u svíčky ve vinárně.

Trosky

Tohle je prostě klasika Českého ráje! Někomu by se mohlo zdát, že Trosky jsou už trochu „provařený“ turistický cíl, ale uznejte – to panorama! Dvě sopečné „věže“ jsou stavebním podkladem pro dvě věže skutečné, Pannu a Babu. Celé to vypadá jako nějaká stavba z filmu Pán prstenů. Původ hradu sahá do 14. století, kdy ho zbudoval rod pánů z Vartenberka. Jeho neopakovatelný genius loci z něj udělal před sto lety jeden z prvních cílů české turistiky. Máme pro vás ale jeden tip, který vám před hordami ostatních turistů dá výhodu – nejezděte sem v létě, ale na podzim. Nejenom, že se zde budete cítit mnohem volněji, ale smíšený les, který hrad obklopuje, se vám postará o nádherné výhledy.  A ještě něco – věřte, že výstup do strmého kopce je velmi dobrým párovým teambuildingem!

Velhartice

Velhartice jsou asi jeden z mála hradů, kde dnes známe víc jeho pradávné majitele než stavbu samotnou. Vždyť kdo by ve škole nezaslechl jméno pana Buška z Velhartic z Romance o Karlu IV., kterou napsal Jaroslav Vrchlický. S tímto velmožem měl Otec vlasti ochutnávat „zprvu trpké“ víno vypěstované v Čechách. A právě Buškovo jméno nalezneme také v první písemné zmínce o hradu Velhartice, který pochází z 13. století.

Dnes je hrad nejčastěji zobrazován s pohledem na působivý gotický most s vysokými oblouky, který spojuje věž Putna s tzv. Rajským domem. Skutečnou romantiku ale zažijete, pokud se na hrad podíváte buď zespodu, od řeky Ostružné, nebo naopak seshora směrem k řece. Náležitě tak vynikne úchvatná poloha na skalním ostrohu nad řekou. A pokud se vydáte dál, údolím Ostružné po modré turistické trase, dojdete třeba k chatě Jana Wericha nebo malebným ruinám snad původně středověkého mlýna na stříbrnou rudu.

Dívčí hrady

Hradní zříceniny, které stojí za vidění, najdeme v hojném počtu i na Moravě. Pokud jsme u Házmburku mluvili o tom, že mu na kráse přidává jeho poloha mezi vinohrady, dvojnásob to platí o Dívčích hradech (neboli Děvičkách), které zdobí samotné srdce Pálavy, jednoho z center moravského vinařství. Lepší polohu si jeho zakladatel, pán z Medlova, nemohl v jinak rovinaté krajině vybrat široko daleko. 

Hrad na samém vrchu Pálavy působí jako vládce majestátné hory, i když se ve skutečnosti nachází jen 482 metrů nad mořem.  Dnes z něj vidíte nejen klidnou hladinu Novomlýnské přehrady, ale samozřejmě i četné vinice, kde se pěstuje třeba vyhlášený mikulovský „vlašák“ (tedy ryzlink vlašský). A na krásnou procházku se můžete vydat kamkoliv kolem hradu. Jako mávnutím kouzelného proudu se díky unikátní pálavské krajině přenesete o několik set kilometru na jih. Nepotřebujete k tomu roušku ani testy, a navíc se po návratu obejdete bez karantény…

Hukvaldy

V překrásné krajině předhůří Beskyd najdete jednu z největších hradních zřícenin u nás. Snad je to díky hlubokým okolním lesům, které jsou chráněné jako přírodní památka, ale přes svoji velikost na vás hrad nebude působit nijak tíživým dojmem.

Okolní krajinou se můžete kochat výhledy hned z několika míst v rozlehlém areálu a nebudete litovat. Vždyť tato chlouba olomouckých biskupů uchvátila i Leoše Janáčka, který se narodil v obci pod hradem. Na dojemný důkaz obdivu a vděčnosti místních ke slavnému rodákovi narazíme na svazích pod zříceninou – je jím bronzová socha lišky Bystroušky, hlavní hrdinky nejoblíbenější Janáčkovy opery. Na „paměť prvního provedení opery na Hukvaldech ji věnovali myslivci a lesníci ostravského kraje“. Až půjdete kolem, nezapomeňte ji pohladit po čumáčku, konci ocásku nebo po packách. Přinese vám to štěstí!

A jako bonus – hrad Kašperk!

U hradu Kašperk je to s romantikou všelijaké. Tedy pokud si pod romantikou představíte třeba i to, že se budete k vašemu protějšku tulit s lehkým mrazením v zádech, je pro vás toto místo jako dělané. Jde totiž o asi nejstrašidelnější hrad u nás. Různých děsivých pověstí od původních německých obyvatel okolních vesnic a městeček byste se jen těžko dopočítali a nejrůznější podivné jevy jsou prý s hradem spojeny až dodnes.

Okolní lesy se strašidly a přízraky podle starých Šumaváků jen hemžily a přímo kolem hradu se prý prochází za temných nocí i jedno z těch nejnebezpečnějších – děsivá Swiza. Je to ošklivá, vrásčitá stařena s jeleními parohy na hlavě. Na sobě mívá vlčí kůži. Obvykle zvěstuje nějaké katastrofy nebo hladomor. Pokud ji potkáte, může vás proměnit i v kámen. Tak na procházce pozor!