Jak pečovat o lásku, aby kvetla v každém věku

Následující dny budou patřit všem dvojicím. Na dnešní Světový den navazuje i Národní týden manželství.

Zároveň se blíží Valentýn, a to je důvod pro všechny páry zaměřit se na svůj vztah, ať už jsou spolu pár týdnů, měsíců nebo let.

Podle nedávného průzkumu provedeného pro NN agenturou Datank si Češi v životě nejvíce cení právě rodiny, na druhém místě zdraví, následuje domov a až za ním s odstupem přátelé, pocit bezpečí, zaměstnání a koníčky. Co je klíčem ke šťastnému dlouhodobého vztahu a jak bojovat s nástrahami, které v průběhu společných let přicházejí? Na to jsme se zeptali Jiřího Ungera, mluvčího iniciativy Národní týden manželství.

Není manželství v dnešní době už trochu přežitek?

Někdo to občas říká, ale realita je jiná. V posledních letech naopak počet sňatků překvapivě narůstá, zatímco rozvodů je stále méně. Podle posledních statistik z konce loňského roku ubylo rozvodů zhruba o tisícovku, zatímco svateb je asi o 1500 více než v roce předchozím. Možná, že se manželství zase vrací do módy nebo hrají roli další demografické vlivy. Naprostá většina lidí ale stále počítá s manželstvím jako s důležitým životním krokem.

V čem se podle vás dnešní generace liší od těch předchozích?

Celková čísla ukazují, že narůstá počet lidí, kteří zůstávají single a vůbec neuvažují o tom, že by do manželství vstoupili. Jinak ale převládá trend, kdy se lidé brát chtějí. Jen se mladší generace ke sňatku odhodlávají mnohem později. Dříve bylo běžné vstoupit do manželství okolo dvacátého roku života, zatímco dnes se svatby odkládají. Zároveň často vnímáme strach ze závazků daný především negativní zkušeností z rozpadajících se rodin.

Mění se nějak vztahy lidí? Kdy si dnes Češi říkají své „ano“?

Statistiky ukazují, že více než polovina dětí se dnes rodí nesezdaným párům. Je obvyklé, že páry spolu žijí už před manželstvím ve společné domácnosti, postupem času si vezmou společné hypotéky a do manželství tak nějak vplují. A i když ten vztah po letech už moc dobře nefunguje, nerozejdou se, protože o tu investici do vztahu už nechtějí přijít. Zásadním rozdílem je přitom, že tyto páry vlastně neudělali vědomé a společné rozhodnutí o tom, že posunou svůj vztah na tu nejvyšší úroveň. Nemají se potom v horších chvílích o co opřít.

Jaké bývají nejčastější příčiny rozpadů manželství?

Nejčastěji uváděným důvodem je nesoulad povah, konflikty okolo peněz, ale třeba i sexuální frustrace, která často vede k nevěře.  Svou roli hrají i faktory jako přepracovanost, nedostatek času nebo obyčejné sobectví. Tyhle věci dokázaly účinně rozložit už hodně vztahů.

Hrají v tom nějakou roli i digitální média, sociální sítě a technologie obecně?

Věk sociálních sítí obecně svádí k narcismu a k tomu, že se často prezentujeme lepší, než ve skutečnosti jsme. Potom můžeme mít nepřiměřená očekávání od našeho budoucího partnera, ať už fyzická, sociální nebo finanční. Na druhou stranu mají sociální sítě veliký vliv na seznamování se, které se už téměř kompletně přesunulo do virtuálního světa. Zároveň ale mají mladí muži větší problémy navázat osobní kontakt s dívkou, protože i jejich sexuální život se odehrává online.

Jak se dá těmto „zabijákům manželství“ bránit?

Myslím, že žádné manželství není úplně „sluníčkové“. Láska, která byla ve vztahu na začátku, se samozřejmě pomalu vytrácí. A když o vztah nepečujeme, když se nekomunikuje a neodpouští, když nějakým způsobem nepřekonáváme to svoje sobectví, tak jsme rázem na strmé ploše. Je potřeba zavřít svá zadní vrátka a nedívat se stále po něčem lepším a říct si, že chceme o vztah bojovat a něco pro něj udělat. Potom má každý vztah šanci. Mnoho lidí v manželství sleduje jen svůj vlastní zájem, a jakmile pro ně přestane být výhodné, mají tendenci z něj utíkat. O manželství se ale musí pečovat, vzájemně komunikovat a naslouchat si.

Máte nějaké doporučení pro páry, které zvažují vstup do manželství?

Doporučuji si především nejdřív promluvit o tom, jaké máme o manželství představy, o co chceme společně usilovat. Otevřít společně témata, jako je rozdělení rolí, ale i výchova dětí nebo finance, která mohou být zvláště v prvních dvou letech manželství zdrojem konfliktů. A samozřejmě si být vědomi toho, co si neseme z historie a předchozích vztahů. Je důležité si uvědomit, že konflikty a takové to obrušování hran je naprosto normální. A ačkoli člověka úplně nezměníme, manželství může spoustu věcí proměnit skrze oddanost, lásku a oběť. Není to jen o tom, co si ze vztahu bereme, ale také o tom, co mu dáváme.