Kam o víkendu do našich hor?

Léto a letní počasí nás vybízí trávit volná odpoledne a víkendy hlavně u vody. Co se ale zchladit i trochu jinak a zamířit do českých hor?

Česká republika se pyšní obrovským přírodním bohatstvím, turisté ze sousedních zemí i z daleka nám závidí hlavně naše pohoří. Ta jsou skvěle dostupná, ať bydlíme v kterékoliv části republiky, a kromě vyhlášených turistických cílů ukrývají i místa, kde můžete být téměř sami a soustředit se jen na prožitek z čisté a nenarušené přírody. Podívejte se na naše tipy na místa, která zvládnete poznat během jednoho víkendu.

Zapomenuté Rýchory

Kdo by neznal Krkonoše? Sněžka, Labská a Luční bouda, pramen Labe, to jsou všechno místa, na nichž většina z nás už alespoň jednou byla. Co ale víte o Rýchorách? Tento geomorfologický celek je součástí Krkonošského národního parku, ale stojí tak trochu stranou.

Nejvýchodnější hřeben Krkonoš ležící mezi Žacléřem, Horním Maršovem a Svobodou nad Úpou láká na temná zákoutí, neprobádané stezky i hluboké lesy. Jednomu z nich se dokonce říká Rýchorský prales, hlavně kvůli bizarním tvarům kmenů prastarých buků, které zde rostou. U Rýchorské boudy jste v 1000 m. n. m., takže máte zaručené parádní výhledy na centrální část Krkonoš v čele s nedalekou Černou horou, zároveň si v parném létě užijete svěžího větru, který na hřebeni velmi často fouká.

Zchladit se můžete třeba i v Rýchorské studánce a při své návštěvě nevynechejte ani dosud ne zcela prozkoumané Albeřické jeskyně. Ty jsou sice oficiálně veřejnosti nepřístupné, na možnost prohlídky se ale doporučujeme zeptat v informačním centru v Horním Maršově.

Hřebenovka v Rychlebských horách

Podobně pozapomenutou lokalitou, která však skýtá mnoho nádherných míst, nenarušenou přírodu a zákoutí, kde vám v parném létě bude dobře, jsou Rychlebské hory. Ty bývají často mylně přiřazovány k Jeseníkům, tvoří však samostatné, asi 30 km dlouhé pohoří v Javornickém výběžku ve Slezsku.

Pokud jste milovníky horských treků a hřebenovek, a navíc si nepřejete potkat příliš mnoho lidí, doporučujeme zkusit právě „Rychlebky“. Dvoudenní přechod začněte v obci Bílá Voda, odkud vystoupejte na Borůvkovou horu (899 m. n. m.). Právě zde se před revolucí potkávali disidenti z Česka a Polska, což připomínají četné pamětní tabule. Pokochejte se výhledy z nové 24 m vysoké dřevěné rozhledny, všechny významné vrchy česko-polského pohraničí jsou zde vidět z neobvyklých stran a úhlů, takže možná budete mít problém některé z nich poznat.

Z Borůvkové hory pokračujte kolem pramene zázračné vody do vesnice Travná a pak do Zálesí, kde jsou další prameny a také státní hranice. Pokud se následně vydáte na vrchy Koníček a Černý kout, můžete si být téměř jisti, že nepotkáte nikoho kromě zbloudilých houbařů. Na závěr ještě vystoupejte na vrch Špičák a své dvoudenní putování zakončete ve známém lyžařském areálu Ramzová, odkud vás už vlak doveze, kamkoliv potřebujete.

Tajemná a nevyzpytatelná Lysá hora

Pro ty z vás, kteří se chtějí přes léto opravdu ochladit, doporučujeme vyrazit na Lysou horu v Moravskoslezských Beskydech. Ne že byste se během cesty nezapotili, opak je pravdou. Pokud nezvolíte autobus, který jezdí dvakrát týdně, pěšky jde ze všech přístupných stran o pěkně záživný půldenní výlet, a pokud zvolíte kolo, cesta na nejvyšší horu bývalého Protektorátu Čechy a Morava se vám vryje do paměti ještě výrazněji.

Vrchol Lysé hory je však jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v naší republice, o důkladné ochlazení po výstupu nebo výjezdu tedy nebudete mít nouzi. Průměrná teplota na vrcholu 1323 metrů vysoké dominanty Beskyd je pouze 2,6 stupně a nezřídka zde sněží i v červenci a srpnu. O tom, s kým budete mít tu čest, svědčí i rekordní sněhová pokrývka, která byla na Lysé zaznamenána: 4,9 metru!

Pokud zvládnete rozmary počasí na vrcholu, odměnou vám bude překrásný výhled do kraje. Můžete zde strávit i noc, a to buď v nové Chatě Emila Zátopka – Maratón, nebo zrekonstruované ubytovně KČT pojmenované po básníkovi Petru Bezručovi.

Samota Brd

Zvlášť pro Pražany je ideální destinací na víkend, ale třeba i na jedno aktivní odpoledne, oblast Brd. Z metropole jste zde autem za necelou hodinu a možností, jak se zchladit ve zdejších hustých lesích, je nepřeberně. Vždyť slovo Brdy pochází pravděpodobně od „brdo“, což je zalesněný kopec.

Najdete jich tady opravdu hodně, nejznámějšími jsou Praha s meteoradarem ČHMÚ (862 m. n. m.) a Tok, který je s 865 metry nejvyšším bodem Brd a zároveň celých středních Čech. V Brdech naleznete také řadu vodních ploch, třeba Padrťské rybníky nebo Pilskou nádrž.

Brdy byly až do roku 2016 veřejnosti v podstatě uzavřené, protože se na většině území nacházel vojenský újezd. Současná CHKO je tak širokou veřejností objevována teprve pozvolna a zajisté si zde najdete neznačenou pěšinu, kde i v horkém létě nepotkáte jediného živáčka. Dejte si pozor na to, že v Brdech se dříve manipulovalo s výbušninami. I když by asanace měla být dokončená, doporučujeme se držet oficiálních cest a příliš se netoulat divokým lesem. Jinak jsou ale Brdy opravdu kouzelným místem, kam se rádi budete vracet.

Boží dar a okolí

Hlavně pro Západočechy jsou výletovou Mekkou Krušné hory, jejichž větší část leží v Německu. Pokud se sem vydáte na víkend, doporučujeme rozbít základní tábor v nejvýše položeném českém městě Boží Dar (1020 m. n. m.). Turistům zde neuniknete, hlavně v zimě je jich tu kvůli skvělým lyžařským areálům mnoho, v letních měsících se vám ale i zde klidně může stát, že při výletech po okolí „Božáku“ narazíte jen na hrstky nadšenců.

Nevynechejte výstup na nejvyšší horu Klínovec (1244 m. n. m.) a nedaleký německý Fichtelberg, pro znalce květeny a přírodních procesů je radost projít se Božídarskými rašeliništi. Na konci naučné stezky můžete pokračovat po tzv. Ježíškově cestě, kterou ocení hlavně děti. Vy si můžete prohlížet zdejší bohaté lesy, jezírka a rašeliniště.

Krušné hory jsou překvapivě přístupné i na kole. Z Božího Daru se nabízí příjemná cesta kolem rašelinišť i přes louky a hluboké lesy směr německé hranice, třeba do obce Potůčky. Občerstvěte se a vyrazte zpět, abyste stihli třeba ještě houbaření v hlubokých lesích kolem Nového Města a Vršku.