Nemocnou duši je třeba léčit včas!

Kolikrát jste si už řekli, že máte "depku"? Co to vlastně znamená, když se ze života vytrácí radost a člověka svírá smutek?

Příčin vzniku deprese je celá řada, určitou roli hraje i dědičnost. Dnes už ale naštěstí existují takové léky a postupy, které tuto nemoc dokáží úspěšně léčit. O problematice depresí jsme mluvili se známým psychiatrem Radkinem Honzákem.  

Jaký je rozdíl mezi smutkem a depresí?

Smutek je normální lidská emoce. Vesměs je to reakce na ztrátu – ať materiální, nebo citovou. Deprese je oproti této emoci psychická porucha, jejíž zevním projevem je právě smutek. Podstatou deprese je rozvrat řídících systémů lidského těla. Ten se může projevovat různými tělesnými i duševními příznaky, a navíc ovlivňuje i výkon člověka, který pak má například problémy plnit své povinnosti, ztrácí chuť věnovat se zálibám, má nízké sebehodnocení. Tito lidé se také špatně stravují, hubnou, nebo se naopak přejídají.

Co může být skrytým projevem deprese?

Existuje například tzv. somatizovaná deprese, kdy mají lidé atypické bolesti hlavy, zad nebo střevní potíže. Řeší to různými léky a až při podrobném vyšetření zjistíme, že za jejich problémy může právě deprese nebo úzkost. Matematicky je prevalence deprese přibližně 16 %, tedy jeden člověk ze šesti zakopne alespoň jednou v životě o závažnější depresi. Dalších 20 % jsou lidé, kteří nejsou diagnostikováni včas.

Hraje při vzniku deprese nějakou roli dědičnost? Postihuje tato nemoc například častěji introverty?

Dědičnost hraje roli asi u třetiny případů, jinak jsou příčiny vzniku mnohé a kombinované. Někdy nemoc například odstartuje prožité životní trauma, špatná reakce na léky, nedostatek slunečního svitu... Vzhledem k tomu, že extroverze, tedy stálé hledání nových podnětů a záliba ve společnosti, je považována za ochranný faktor před depresí, introverti jsou v tomto směru rizikovější skupinou.

Co říkáte radám typu „musíš mezi lidi, ať přijdeš na jiné myšlenky“? Co vlastně takový člověk musí?

Vezmu to odzadu, takový člověk se hlavně potřebuje léčit. Buď psychoterapií, nebo psychofarmaky. Tyto „dobré rady“ jsou mu tedy zcela k ničemu. Kdyby to bylo tak jednoduché, prostě by to daný člověk udělal a nemusel by poslouchat takové řeči.

Čeho si u přátel všímat při podezření, že upadají do deprese?

Především ztráty reakcí na kladné podněty. Podstatou deprese je takzvaná anhedonie, což by se dalo přeložit jako „neradostnost“. Existují dvě zásadní otázky: „Těšíte se dnes na něco?“ a „Těšíte se na něco do budoucnosti?“ Pokud je odpověď na obě otázky záporná, měli byste zbystřit a takového člověka začít směrovat k profesionální pomoci.

Jak vážně brát sebevražedné myšlenky, které mohou šířit lidé v našem okolí?

Nikdy je neberte na lehkou váhu. Pokud jsou takové myšlenky sebeméně naznačeny, neváhejte a vyhledejte pomoc. Určitě neplatí, že „když o tom člověk mluví, tak si nic neudělá“. To je mýtus a lež! Je taky dobré zdůraznit, že měsíc listopad je na druhém místě z celého roku v četnosti sebevražd.

Kdy je takovým lidem nejhůře?

U „pravé“ deprese jsou nejhorší rána, kdy se člověk nedokáže nastartovat do nového dne. Je jako mátoha. K večeru se jeho stav zlepšuje. Lidé s depresí se také často budí o půlnoci a čekají, že ráno bude líp.

Někteří lidé se brání antidepresivům, že prý otupují emoce. Je to pravda?

Jistěže antidepresiva přelaďují emotivitu, jinak by nemohla léčit depresi. Po doléčení epizody je ale také možné je vysadit. I samotná psychoterapie přináší změny nejen v chování, ale také ve stavbě mozku.

Existuje způsob, jak zabránit dalšímu rozvoji deprese?

Jak zabránit této nemoci nevíme. Lze ale udělat všechno, co vás povede ke zdraví: dobré vztahy, dostatek spánku, pravidelný režim, kvalitní strava, hojnost slunečního svitu, méně egoismu a drobet pokory.

Změnilo se dnes ve společnosti vnímání deprese?

Tato diagnóza už dnes naštěstí není takovým stigmatem, jakým byla kdysi. Lidé si už umí vyhledat odbornou pomoc, stejně tak jsou informovanější jejich blízcí, kteří je pak dokáží lépe nasměrovat. Dokonce i praktický lékař dnes umí léčit lehčí a střední deprese. Při užívání antidepresiv je však třeba být trpělivý, protože začnou působit nejdříve za tři týdny. U lehčích depresí je farmakoterapie stejně účinná jako psychoterapie. Základem je ale vždycky přijít a potíže začít řešit včas.