„O svůj spánek pečlivě dbejte,“ doporučuje psycholog Radek Ptáček

Nic nenahradí to, co je schopný nám poskytnout kvalitní spánek. Co všechno ovlivňuje a jak jeho nedostatek působí na naše duševní i fyzické zdraví?

Spánek je základním kamenem spokojeného a dlouhého života. Aniž bychom si to uvědomovali, mnoho z nás jej ale zásadně podceňuje. To vyplývá i ze statistik, které říkají, že až čtvrtina Čechů nedostatečně spí. A přitom spánek je mocným hráčem, který ovlivňuje nejen naše fyzično, ale i psychiku. Dbát pečlivě o svůj spánek je proto více než důležité a rozhodně se nám to vyplatí.

Text: Michaela Černá Foto: Archiv Radka Ptáčka

Nedostatek spánku a naše zdraví

Únavu zažil snad každý z nás. Ať už to bylo po probdělé noci, náročném dni v práci nebo jen tím, že jsme zkrátka šli spát pozdě, výsledkem je vždy neblahý vliv na náš psychický i fyzický stav. Unavení lidé jsou podráždění, špatně se soustředí a naše tělo je vystaveno permanentnímu stresu. Spánková deprivace má ale obrovský přesah zejména do naší psychiky. Podepisuje se na náladě a psychické pohodě. Zvyšuje pocity úzkosti a naše myšlení je více negativní a doprovázené emoční nestabilitou. V ten moment je nelepším lékem spánek, který vysoce podporuje psychické zdraví a emoční vitalitu. „Proto bychom se o něj neměli nechat okrádat například prací dlouho do noci. Narušením spánku se téměř vždy naruší také naše odolnost vůči stresu,“ potvrzuje Radek Ptáček.

Cesta za lepším spánkem

Dobře spát se lehko řekne, ale hůře provádí. Zkuste se zamyslet, kdy jste se naposledy probudili svěží? Nebo šli spát před 22. hodinou? Či spali déle jak 7 hodin? Mnoho lidí si totiž dlouho neuvědomuje, že spí málo nebo nekvalitně. Co s tím? Pokud jste si u výše zmíněných otázek uvědomili, že je načase začít o svůj spánek dbát, existuje několik tipů, které vám pomohou v cestě za kvalitním odpočinkem.

• Rutina před spaním – vytvořte si sled předspánkových aktivit, kterými postupně vycvičíte svůj mozek tak, že si je nakonec spojí s časem jít do postele. Může se jednat o četbu knihy, relaxační cvičení nebo obyčejnou rutinu v rámci večerní hygieny.
• Pryč s modrým světlem – často se před spaním koukáme na televizi nebo do telefonu. Modré/bílé světlo z obrazovek ale narušuje přirozenost denní doby a snižuje tvorbu melatoninu (hormon ovlivňující spánkové cykly). Zkuste přepnout obrazovku na oranžové noční světlo.
• Strava a cvičení – před spaním se vyhýbejte těžkým a tučným jídlům. Od pozdního odpoledne zkuste vyřadit zelený čaj a kofein. Během dne můžete k lepšímu budoucímu spánku přispět i pohybovou aktivitou, kterou děláte rádi.

Jak dlouho bychom měli spát?

V populaci je všeobecně známo, že ideální doba spánku je kolem 7 až 8 hodin. Co už ale mezi lidmi tolik nerezonuje, jsou okolnosti. Hodně záleží na našem věku, pohlaví a individuální potřebě odpočinku. Někdo potřebuje spát více, jiný méně. Proto je potřeba znát sami sebe a jak se po odpočinku cítíme.  Důležité také je, kdy jdeme do postele. Každá hodina před půlnocí totiž vydá jako dvě hodiny po půlnoci.

O profesoru psychologie Radku Ptáčkovi

Radek Ptáček je klinickým psychologem, psychoterapeutem a prvním profesorem lékařské psychologie. Je autorem několika stovek odborných publikací, vědeckých prací a článků, které se těší úspěchu nejen na domácí půdě, ale také po celém světě. Absolvoval řadu specializovaných psychologických výcviků, kurzů i výcviků v ČR i zahraničí. Nyní působí primárně na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze, ale je též členem několika odborných a výzkumných týmů v zahraničí.  Na několika fakultách je členem odborných rad, po celém světě a spolupracuje také s úřady, ministerstvy a odbornými společnostmi. Více se o Radkovi Ptáčkovi dočtete na jeho webu www.radekptacek.cz.