Papír, tužka a... lepší paměť

Píšete rukou výjimečně a věříte klávesnicím počítače, tabletu a chytrého telefonu? Děláte chybu.

K čemu je dobré si občas ručně na papír i dnes vykroužit nějaká ta písmena?

Nedávno jsem v kavárně pozorovala hosty, kteří tu po dvou seděli u stolků a evidentně měli pracovní schůzky. Nad sešity a tužkami pro záznam důležitých poznámek převažovaly notebooky s nově otevřeným textovým souborem. Ten se vždy pomalu plnil písmeny, slovy a větami.

Přežvýkat, zapsat

Jenže pokud chcete, aby vám psaní poznámek skutečně pomohlo v zapamatování a učení, pište si je rukou. Alespoň takové ponaučení se dá vytáhnout z výzkumu Pam A. Muellerové z Princeton University a Daniela M. Oppenheimera z University of California v Los Angeles.

Zkoumali studenty na přednáškách. A došli k závěru, že studenti, kteří spoléhají na počítač, jsou potom horší v zodpovídání koncepčnějších otázek. Notebookáři si totiž rychle zapisovali slovo od slova, zatímco ruční psavci si slyšené myšlenky sami pro sebe zpracovali a „přežvýkali“ a pak si teprve zapsali svou poznámku. Prostě jim to prošlo hlavou.

Dostaňte to do hlavy

Když Andrea Gehwolfová vloni pro Goethe-Institut zpovídala Christiana Marquardta, který je odborníkem na motoriku psaní, ptala se ho i na rozdíl mezi psaním na klávesnici a rukou. Odpověděl, že zatímco psaní na klávesnici je spíš mechanický proces, psaní rukou je individuální proces, kdy se píšící musí víc zapojit do formulování obsahu. „Studie dokládají, že existuje střídavé působení mezi kognitivními a motorickými procesy, které vede k tomu, že informace při psaní rukou líp zpracováváme,“ dodal. Mimochodem, ruční psaní podle něj může píchnout třeba i při učení cizích jazyků.

Jako otisky prstů

Jestli si chcete své psaní rukou otestovat, porovnejte ho s tím, jak by mělo podle německého Institutu motoriky psaní vypadat. Písmo by mělo být čitelné, rytmus psaní rovnoměrný a rychlý, psát se má s mírným a vyrovnaným tlakem tak, aby nebylo psaní únavné a mělo individuální rysy. Právě to, že je písmo osobité, je na něm další cenná věc. Písmo člověka charakterizuje podobně jako otisky prstů.

Ale když si uděláte krátký průzkum, s čím vším se psaní rukou pojí, najdete víc zajímavých věcí. Kromě podpory paměti a učení narazíte taky na rozvoj tvořivosti i soustředění. Nebo na to, že psaní rukou trénuje jemnou motoriku i koordinaci ruky a oka.

Relax i ohlas na sítích

O tom, že na psaní něco bude, svědčí i obliba ručního psaní jako relaxační aktivity. Jestli vás už omrzely omalovánky pro dospělé, můžete začít psát. Třeba na Amazonu je k tomu k dispozici slušný výběr knih. A paradoxně za to možná mohou i sociální sítě, které ve své vizuální kultuře s psacím písmem s nasazením pracují. Do ručního psaní vnesly nový impuls.

A tak dospělí zasedají k papíru, aby se naučili vykroužit kudrlinky a pochopili základy grafiky a designu. A pak všechny okouzlili svými ručními nápisy. I kdyby to měly být jen kořenky v kuchyni nebo vlastní sešit s recepty, který, kdo ví, třeba někdy překlopí do knihy nebo do blogu. Nebo aby s novou znalostí písma rychle vpluli zpátky do virtuálního světa a vylepšili svůj Instagram.

Školákům už nemusíte závidět

Marná sláva, psaní a čtení je základem gramotnosti. Takže vypadá trochu zvláštně, když narazíte na návody, jak zlepšit své psaní rukou. Nebo na motivační apely, abyste se psaní rukou nebáli a zase se do něj pustili. Psaní rukou je v kurzu. A mnozí ho znovuobjevují podobně jako lokální recepty, sousedská posezení na dvoře, pití obyčejné vody... a přidejte si další své samozřejmě nesamozřejmé objevy.

Nakonec má ruční psaní ještě jednu nezanedbatelnou výhodu. Můžete si aspoň nakupovat všechny ty báječné designové a ručně vyráběné bloky a sešity nebo papírové diáře, které se na trhu jenom rojí. Stejně jako tužky, pastelky a pera nebo penály. A až půjdou děti za chvíli do školy, nemusíte jim jejich nádhernou výbavu z papírnictví tiše závidět.