Slunečními paprsky k dobré náladě i prevenci rakoviny

O účincích vitamínu D na lidské zdraví už odborníci diskutují několik desetiletí.

Dosud došli k závěru, že dostatečný příjem tohoto vitamínu má blahodárný vliv na naši imunitu, odolnost kostí či psychiku. O jeho dalších účincích se ale stále přou. Má tedy jeho vysoká hladina vliv na prevenci rakoviny?

Vitamín D patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Existuje pět různých forem tohoto vitamínu - D1, D2, D3, D4 a D5, z nichž jsou pro lidské tělo nejdůležitější vitamíny D2 a D3. Jeho hlavní úloha spočívá v účasti při resorpci vápníku ze střeva. Tím přispívá k regulaci krevní hladiny vápníku, který je zásadní pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování našich kostí silných a nepoškozených. Pozitivně také ovlivňuje celkovou imunitu, chrání srdce a podle posledních výzkumů dokonce snižuje riziko nádorových onemocnění.

Zdravá strava nestačí

Mnoho lidí věří, že k zajištění dostatečného příjmu tohoto vitamínu stačí, když budou jíst dostatek zeleniny, jako je tomu například u vitamínu C. To je však velký omyl. Jen málo potravin totiž obsahuje tak významnou úroveň vitamínu D, aby nám pouze jejich konzumace zajistila jeho dostatek. Správnou stravou dokážeme dosáhnout maximálně 20 % doporučené denní dávky „déčka“. K tomu, aby člověk obdržel jeho dostatečný příjem jen ze stravy, musel by jíst denně minimálně dvě porce tučné ryby.

Mnohem bohatším zdrojem vitamínu D je pro lidský organismus sluneční záření. Neexistuje sice žádná konkrétní doba, kterou bychom měli strávit na slunci, aby přijal “správné” množství vitamínu, ale člověk se rozhodně nemusí opálit nebo snad dokonce spálit, aby jeho těla nějaký vitamín absorbovalo. Při pravidelném pobytu venku si naše tělo dokáže zajistit až 80 % potřebného příjmu, a to bez nutnosti pobytu na přímém slunci. V letních měsících nám proto většinou tato látka neschází.

Horší je to ale v zimě, kdy je během dne kratší dobu světlo, často bývá zataženo a my trávíme většinu času zavření doma, protože venku je nám zima. Právě v těchto měsících bychom měli dbát jeho doplnění jiným způsobem, například konzumací rybího tuku nebo ryb, zejména tučných mořských (makrela, sardinka, sleď, losos, tuňák). Určité množství “déčka” obsahuje rovněž mléko, mléčné výrobky a vajíčka. Můžeme také sáhnout po široké škále potravinových doplňků, které vitamín D obsahují.

Nedostatek může vést k depresi i rakovině

Nedostatkem “déčka” trpí hlavně starší lidé a vůbec lidé, kteří tráví málo času na slunci a jedí málo ryb. Jeho hladinu může rovněž snižovat užívání určitých léků a další důvody. Hlavním projevem jeho nízké hladiny „déčka“ je řídnutí kostí, které může vést až k osteoporóze, nebo zvýšená kazivost zubů či neustálá únava a dokonce i deprese.

Nízká hladina vitamínu D vede také k vyššímu riziku vypuknutí řady vážných civilizačních chorob jako například rakoviny, cukrovky, infarktu nebo mozkové mrtvice. Za určitých okolností potom zvýšený příjem vitamínu D může snížit riziko rozvoje rakoviny prsu, tlustého střeva, plic, prostaty, případně dalších zhoubných nádorů. Rozhodně však není jedinou a zásadní příčinou.

Vyšší šance na přežití

Pozitivní vliv „déčka“ byl prokázán i u pacientů, kteří už rakovinou onemocněli. Jeho významně zvýšený příjem během léčby měl vliv na zvýšení jejich šance na přežití. Jeden z těchto výzkumů prováděli kanadští vědci u žen, kterým diagnostikovali rakovinu prsu. Studie prokázala mimo jiné to, že u nich hrozí až dvakrát vyšší riziko rozšíření nemoci do těla, pokud budou mít nedostatek vitamínu D. Tato látka rovněž významně zlepšuje citlivost organismu na onkologickou léčbu.

Další studie prokázala, že pacientům s rakovinou střev hrozila téměř dvojnásobná pravděpodobnost úmrtí, pokud měli deficit vitamínu D. A tak bychom mohli pokračovat.

Vitamín D ale není kouzelný

Obecně tedy můžeme říci, že zvýšená dávka vitamínu D samozřejmě nikoho před rakovinou zcela neochrání, ale může významně zvýšit jeho odolnost vůči vzniku nádorového onemocnění. U každého člověka je to samozřejmě jinak a musíme brát v úvahu i spoustu dalších rizikových faktorů: životosprávu, kouření, obezitu, vrozené dispozice atd. Představy, jak všechno vyřeší slunění a zázračné „déčko", jsou tedy přehnaně zjednodušující. Na druhou stranu, pokud můžeme své riziko snížit alespoň o kousek, měli bychom se o to alespoň pokusit. A zvlášť, pokud k tomu můžeme přispět tak příjemnou činností, jako je procházka na sluníčku.