Vedra pokračují, zchlaďte se v Krušných horách

Koupaliště, stinný les nebo klimatizovaná kavárna? Známe lepší místo, kde se ukrýt před horkem.

V krušnohorských štolách je přenádherných sedm stupňů nad nulou.

Na úvod pět vět, které potřebujete znát, než se vydáte na sever. První horníci začali v Krušných horách ťukat do kamene už před osmi sty lety. Region se v minulosti proslavil těžbou stříbra, cínu, mědi a železa. Dnes se zkoumá možnost dobývat lithium v oblasti vrchu Cínovce. A název Krušné hory neznamená, že by snad život v nich byl krušný. Slovo krušit, které se dnes už nepoužívá, značilo těžit, dobývat rudy. A teď už vzhůru dolů.

Trocha podzemní paniky

Štolu Johannes najdete asi osm kilometrů od Božího Daru. V turistické nabídce jsou dva okruhy, jeden nenáročný a druhý pro větší odvážlivce. Zajímá nás ten druhý. Ponořit se do nitra hory a obdivovat, co v ní vykutali předkové, je fajn, ale ještě lepší je něco mírně dobrodružného tam i zažít. Třeba plazení nízkou chodbou nebo lezení po žebřících do takzvaných dobývek, míst, kde se ruda přímo těžila.

A na závěr zlatý (nebo spíš cínový) hřeb programu: čtyřicetimetrový výstup šachtou po velmi, ale opravdu velmi strmých dřevěných žebřících na povrch zemský. Sranda to teda není. Žebříky jsou od bahna, mokré a kluzké, postup nahoru komplikují i těžké holínky, které nafasujete při vstupu. A ještě ten úzký prostor, ve kterém se celá akce odehrává. Známky paniky a klaustrofobie se můžou dostavit, tak jen zachovat klid, nedívat se dolů ani nahoru, zhluboka dýchat a bude to dobré.

Co dokázali předkové

Trochu jiné kafe je štola Kryštof v dole Mauritius na Hřebečné nedaleko městečka Abertamy. Adrenalin vám sice do žil nenasype, ale když se na konci prohlídky postavíte před obrovskou komoru, kterou tam za dvě stě let vykutali horníci, bude to velmi působivý a neobvyklý zážitek. Síň je dlouhá 65 metrů, široká až devět metrů a vysoká místy i 25 metrů.

Štola Kryštof je na rozdíl od Johanna velmi úzká, což jí přidává na atraktivitě. A oceníte holínky, protože budete celou trasu šlapat ve vodě. Do toho lezavý chlad, kvůli kterému jste sem sice původně přišli, ale po hodině se už budete těšit na slunce tam nahoře. V obou štolách je celoroční teplota jen sedm stupňů nad nulou (představte si, jak těžké muselo být v takovém chladu a vlhku mnoho hodin denně pracovat), tak se pro jistotu raději teple oblečte.

Uhelné safari: namísto lvů těžební rypadlo

A když už jste v Krušných horách a stále nemáte dobývání dost, můžete se vydat na tamní safari. Říkají mu uhelné. Nevšední atrakce běží v povrchových dolech Československá armáda a Vršany v Podkrušnohoří.

Terénní auto vozí návštěvníky po místech, kde se ještě donedávna těžilo nebo ještě stále těží hnědé uhlí. K největším lákadlům patří sledování obřích strojů v akci. Turisté uvidí kromě jiného přímou těžbu uhlí rypadlem, což nemusí být nudný zážitek. Zároveň se na čtyřech kolech podívají tam, kde už díky rekultivaci není na krajině vůbec poznat, že se do ní kdysi nemilosrdně zakously těžební stroje. Takovými místy jsou například mostecký hipodrom, Mostecké jezero nebo okolí slavného přestěhovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie, rovněž v Mostě.