Jiří Hlavoň
„Co se řeklo před lety, to platí“

Mezi finančními poradci pracujícími pro NN najdete hned několik případů, kdy profese přešla z otce na syna nebo z matky na dceru. Prostě rodinná tradice. Otec Jiřího Hlavoně pracoval pro Nationale-Nederlanden od roku 1992, byl z první generace finančních poradců, kteří k mezinárodní značce přešli od státní pojišťovny.

„Takže jsme byli zvyklí, že táta hodně pracuje, málo je doma, ale že se o nás postará. Ona je to práce, kde chodíte za lidmi, až když přijdou oni z práce, takže odpoledne nebo večer,“ vysvětluje Jiří Hlavoň.

Vybavuje si například, jak se u jeho táty nechal pojistit klient, který byl na počátku devadesátých let v Holandsku. Ptal se místních, u koho mají životní pojištění. „Všichni do jednoho byli u NN a byli spokojení. A proto se pak nechal pojistit u mého táty,“ vypráví brněnský finanční poradce a už z těch několika vět je jasné, co je jeho téma — dlouhodobost a práce převzatá po otci.

Text: Martin Groman

Celý rozhovor s Jiřím Hlavoněm si můžete poslechnout v tomto podcastu:

Začátky na burze

On sám se po škole vydal jiným směrem. Začínal na burze jako konzultant — hodinu a půl v kuse na telefonu, hovory po dvaceti vteřinách, spousta hlasů, žádný lidský kontakt, jen čísla, fakta. „Někdy jsem klienty ani neviděl, ale aspoň jsem se otrkal a naučil jsem se velmi úsporně komunikovat. Řídil jsem pak patnáct obchodníků a na obchodech s akciemi jsme měsíčně dělali obraty i přes miliardu. Samozřejmě to bylo náročné na soukromí, i na dovolené v Bulharsku jsem byl celou dobu na telefonu.“ Jenže v burzovním byznysu začínal krátce před krizí, obchodovali tzv. na páku s obrovskými riziky. Prodělávat nikdo nechtěl, ale ne všechno se v krizi může podařit. Postupně viděl, že mu to žádnou radost nedělá. Navíc, i když chcete pro klienta na burze to nejlepší, nemusí to být nic platné, nemáte moc šancí trh ovlivnit, ale zlí pak budou klienti na vás, ne na trh.

Táta říkal, tam ani nejezdi. Tak jsem jel

Ve stejné době se jeho otec rozhodl jít do penze, a tak v roce 2015 Jiří převzal jeho klientský kmen a postupně ho začal zvětšovat. „Měl jsem znalosti z finančního trhu, s tátou jsem taky už několikrát byl na schůzkách, nešel jsem do neznáma, navíc jsem se doma mohl kdykoli na tátu obrátit a on mi poradil. Ale nedal jsem na něj vždycky. Na začátku jsem chtěl všechny jeho klienty vidět a pobavit se s nimi. U některých mi říkal, tam nejezdi, tam nic nesvedeš, ale stejně jsem jel. Zajel jsem například za paní, která říkala, že ji stejně nepojistíme, protože měla nějaké zdravotní trable. Vzal jsem si dokumentaci, zkusil jsem něco vymyslet a pojistili jsme ji. Teď mi volala, že když se dostala do opravdu náročné situace, mohla se opřít o pojistku od nás, a i těžkou životní fázi finančně zvládnout jen díky ní. Tohle s akciemi nezažijete,“ popisuje Jiří Hlavoň to, co jej na práci pro NN opravdu naplňuje. Možnost pomáhat lidem, dávat jim v životě nějakou jistotu. Navíc tato klientka pracuje ve velké elektrárně, už teď tam má Jiří několik doporučení od ní jistých.

Podaná ruka platí

„Většinu obchodů dneska dělám na doporučení. Když se s někým neznáte aspoň trochu a nepodáte si ruku, nemáte jistotu. A potvrzují to i kolegové, pokud nějaké smlouvy v této náročné době padají, tak jsou to smlouvy od počátku nejisté, nestabilní. Nepotkáte se, nevysvětlíte si, co klient potřebuje, pak k vám nemá vazbu a klidně odejde. Sám dělám smlouvy až na druhé, třetí schůzce. Radím to i nováčkům, nikdy ne smlouva na první schůzce, poslouchejte a hledejte, co by se ještě dalo řešit a nastavit jinak. Není to zdaleka jen otázka pojištění, ale celkového finančního zabezpečení, spoření na penzi, investice do podílových fondů atd. To nevyřešíte za hodinu. Chce to péči. Ale klient to ocení. A pak bude rád, když mu dalších dvacet let bude stále stejný člověk řešit jeho problémy,“ říká Jiří.

Papírování zmizelo

Není tedy překvapením, že k digitalizaci, která skokově posílila v době pandemie nemoci covid-19, byl spíš skeptický. Přiznává, že v Brně patřil k posledním, kteří přešli z papíru na digitál, ale rovnou dodává, že dneska by už neměnil. Papírování zmizelo, všechno se vyřeší online a na místě. Jediné, co nikdy nehodlá opustit, je právě osobní setkání. Smlouva uzavřená podáním ruky má pro něj svoji hodnotu. V tomhle je zjevně po tátovi. A v čem ještě? „Oba jsme trochu cholerici, ale v zásadě to je tak celé. Práci dneska dělám už jinak. Táta byl méně doma, hodně byl v terénu. Já si to víc prokládám, dva tři dny jezdím, a pak jsem doma, telefonuju, vyřizuju administrativu. Ono, když sedíte u velkého klienta třeba pět hodin a v kuse jednáte, vysvětlujete, mluvíte, pak už prostě na jinou schůzku nemůžete vyrazit. Nepodal byste stejný výkon,“ popisuje s tím, že jsou na trhu střelci, kteří uzavřou smlouvu po dvaceti minutách, ale znovu opakuji, je otázka, o jak kvalitní a trvalé smlouvy pak jde.

Kapitální úlovek

Právě stability si na NN cení kromě svobody nejvíc. Tátovi vždy přišly peníze v den, kdy měly přijít, totální solidnost a jistota. A stejně tak je to s klienty — když v roce 1992 třeba uzavřeli s otcem pojistku, syn jim teď pomáhá se žádostí o plnění. „A vidím, že vyplácíme, co bylo smluveno. Co se řeklo před lety, to platí. To se mi líbí,“ doplňuje Jiří, který ve volném čase s chutí vyrazí s kamarády na ryby. Ale slova o tichých bláznech u vody hned opravuje: „Dneska už to tak není. Rybaření je odreagování, sport. Nejezdím sám sednout si večer na chvíli k rybníku, ale vždy na několik dní a minimálně ve dvou. Vyrážíme na Labe, Dyji, na štiky, candáty, sumce… Loni jsme na Labi vytáhli téměř třicetikilového kapra,“ uzavírá s nadšením v hlase Jiří Hlavoň.

Finanční poradce pracuje pro společnost NN Finance.