Pravidelnou chůzí dojdete k lepší kondici

Počasí za oknem už láká k pobytu na čerstvém vzduchu a víkendovým procházkám.

Právě chůze je jedním z nejpřirozenějších pohybů a zároveň i nejlevnější způsob, jak si zlepšit zdraví. Má pozitivní vliv na celý organismus, zejména na srdce, a zmenšuje riziko kardiovaskulárních chorob. O prospěšnosti chůze jsme se bavili s MUDr. Janem Hugem.

Jaké jsou vědecké poznatky o prospěšnosti chůze na lidské zdraví?

Chůze je z pohledu zdraví asi nejefektivnější činnost. Jde o přirozený pohyb, který žádnou část našeho těla nepřetěžuje, pokud samozřejmě nepodnikáme příliš dlouhé a náročné pochody. Chůze zajišťuje rozumný trénink našeho kardiovaskulárního systému. I při pomalejší chůzi se zrychluje tep, zlepšuje se prokrvení dolních končetin a odtok lymfy. A navíc se posilují i lýtkové svaly.

Kolik času denně bychom měli "prochodit"?

Za minimum, které už prokazatelně pomáhá, považujeme 6000 kroků denně. Samozřejmě do určité míry platí, že čím více, tím lépe. Kdo bude pravidelně chodit 10 000 kroků, bude mít pravděpodobně po určité době lepší kardiovaskulární kondici než ten, kdo chodí 6000 kroků. Ale pozor, tato čísla představují denní minimum, pod které bychom neměli nikdy klesnout.

6 000 kroků není pro většinu lidí žádný problém…

Lze jich obvykle dosáhnout bez toho, aniž abychom zásadně měnili své zavedené návyky. Bylo by jistě skvělé, kdybychom se všichni začali chovat vůči svému zdraví odpovědně, nepřejídali se, nekouřili a chodili denně 10 000 kroků. Realita je však taková, že změna návyků je jedna z nejtěžších věcí v životě. Lékařská zkušenost ukazuje, že návyky většina lidí změní, až když začnou být nemocní.

Je důležité i tempo a terén, které člověk zvolí?

Tempo má samozřejmě vliv na úroveň tréninku i na spálené kalorie. Když však doporučujeme pravidelnou chůzi, zdůrazňujeme, že i chůze klidným tempem je prospěšná. Chůzi bychom měli chápat jako samostatnou aktivitu, ne jako náhražku běhu. Chůze do kopce a do schodů se už energeticky blíží – či dokonce rovná – běhu. Obojí je prospěšné, ale delší chůze do kopce i do schodů už vyžaduje slušnou kondici.

Kterým lidem zvláště prospěje pravidelná chůze?  

Chůze je ideální jako prevence. Jednoznačně vidíme prospěšnost u nadváhy a obezity i u lidí s pokročilým diabetem. Chůze se tradičně doporučuje lidem, kteří jsou náchylní k infarktu. Už před padesáti a více lety byly známy případy pacientů, kteří po infarktu myokardu opravdu změnili životní styl. Začali chodit denně na dlouhé procházky a nejen, že se vyhnuli opakování infarktu, ale někteří se dožili v dobrém zdraví 90 let. Totéž platí pro osoby s diabetem, prediabetem či metabolickým syndromem. Pro většinu z nich je chůze velmi prospěšná, ale je nutný individuální přístup.

Co udělat, než vyrazíme za prvními jarními kilometry?

Výhodou chůze je, že jde o aktivitu, kterou můžeme provozovat celoročně. Je pravda, že jaro více láká k chůzi, proto doporučujeme postupný začátek. Počet kroků je dobré zvyšovat postupně, na začátku je dobré chodit jen obden a pak teprve dny přidávat. I pro pokročilé ale doporučuji nechat si jeden den v týdnu na regeneraci. A jako u každé fyzické aktivity je třeba myslet na pravidelný příjem tekutin.

Je vhodné investovat do krokoměru?

U krokoměrů, a ještě více u mobilních aplikací, je třeba vyzkoušet, zda měří správně. Ideální aplikace by měla začít počítat sama od sebe a sama by také měla přestat, když třeba sedneme do auta. Pro mě je ale důležitější radost z pohybu. Pravidelná chůze trvající alespoň čtyřicet minut denně zlepšuje náladu a pomáhá k odbourávání stresu. A to už za cestu ven opravdu stojí.